Jaro sice klepe pomalu na dveře, ale na to opravdové teplo si asi ještě chvíli počkáme. Už se přesto nemůžete dočkat pobytu na zahradě a v přírodě? Nejjednodušší způsob, jak si zpříjemnit konec zimy, je obklopit se přírodou jak to jenom jde. Já sama ještě loni dávala pravidelné sbohem většině svých pokojových kytek, ale naštěstí se po letech situace konečně začala pomalu otáčet. Všechny moje krásky v květináčích se mnou přežili celou zimu a vypadá to, že se jim daří víc než dobře. Základ je zkrátka, nikdy to nevzdávat!

A co jsem v péči o své květiny změnila?

Za prvé jsem se na květiny začala více naciťovat, zkrátka si jich všímat. Už je nezalívám automaticky, ale snažím se vnímat, kdy mají opravdovou žízeň. Prakticky se teď o ně starám méně času než dříve, zato však s opravdovým zájmem. Kvalitnímu zalévání napomáhají i chytré vychytávky, jako třeba tento pomocník při zalévání ve výškách.

A za druhé je to především správný výběr rostlin, který zajišťuje zdárný výsledek. Dala jsem sbohem orchidejím nebo jasmínu a místo toho si pořídila kytky, které jsou opravdovými „držáky“ a přitom jsou stejně krásné. A které že to jsou?

Šťastný Bambus

Šťastný bambus (Dracaena sanderiana) nebo-li dracena, není ve skutečnosti vlastně bambus. Patří do rodiny lilií a na rozdíl od bambusu ji lze jednoduše pěstovat jako pokojovku.

Ve východní Asii je považován za „rostlinu štěstí“. Výhonky se často prodávají a pěstují v miskách s vodou a seženete ho v každém květinářství a často i supermarketu. Dobře však roste i v květináči se substrátem. Pokud bambus pěstujete ve vodě, měla by voda dosahovat minimálně do výšky kořenů rostliny. Pokud v substrátu, hlídejte, aby byla hlína vlhká, ale ne promáčená. Úplně ho stačí zalévat 1x týdně.

Nemá rád ani přímé slunce a dobře mu bude spíš v polostínu. Krásně vypadá především v seskupení více stonků ve větší nádobě. Okolo stonků šťastného bambusu se často uvazuje zlatá nebo červená stuha, která drží stonky pohromadě a je rovněž symbolem štěstí.

Zamiokulkas

Připadá mi, že ze všech mých kytek je Zamiokulkas tou úplně nejodolnější rostlinou vůbec. Je nenáročný na složení i kvalitu půdy, nevadí mu suchý vzduch ani přelití nebo mírné přesušení. Tahle kytka je zkrátka držák. Pochází z Madagaskaru, výborně zvlhčuje vzduch a pohlcuje benzen. Má rád jasné světlo, ale ne přímé slunce a stačí mu zálivka 1x za 14 dní.

Jediná věc, na kterou je potřeba dát si pozor je teplota v zimě. Ta by v místnosti kde je Zamiokulkas umístěn, neměla klesnout pod 12 stupňů.

Tlustice

Tlustici se přezdívá „rostlina hojnosti“ . Její malé, okrouhlé lístky připomínají mince a proto se věří, že podporuje naši finanční stránku a množení peněz. Když vám vykvete, máte čekat nenadálé dědictví nebo výhru. Tlustice má ráda slunce, rozhodně ji proto nenechávejte ve stínu. Líbí se jí i na přímém slunci a pokud něco nemá ráda, tak je to průvan.

Její výhodou je především to, že nepotřebuje pravidelnou zálivku. Množství zálivky se rovná zhruba té u kaktusů a nevadí jí ani vyschlá zemina. Její tlusté lístky jsou totiž neustálou zásobárnou vody.

Náchylná je pouze k plísňovým onemocnění, které se projevují bílým povlakem na listech. Znamená to, že má květina buď příliš vody nebo příliš studené stanoviště.

Fíkus

Fíkus patří mezi nejvděčnější pokojovky. Je mu dobře i na místech s vysokou teplotou a nedostatkem světla. Nevadí mu ani hodně suchý a teplý vzduch, který je typický pro byty zateplené a vytápěné stále na stejnou teplotu.

Má rád „kořeny v teple“ a špatně snáší průvan. Fíkus je důležité nepřelévat a obzvlášť v zimě si dát pozor, aby kořeny nestály ve vodě. Méně je u fíkusu zkrátka více.

Fíkus většinou netrpí na choroby, ale občas mu opadávají listy. Znamená to špatné zalévání – buď málo nebo moc. Zalévá se vždy až po vydatném proschnutí zeminy a nadbytečnou vodu pod květináčem nejpozději do 1 hodiny po zalití vylijeme pryč.

Lopatkovec

Lopatkovec je „rostlina – čistič“. Dokáže z prostoru pohlcovat alkohol i aceton, odstraňuje toxiny a zvyšuje vlhkost v místnosti. Kvete od jara do podzimu a z krásy jeho květů se můžeme těšit dlouhou dobu. V létě má rád Lopatkovec spíše polostín, naopak v zimě mu bude lépe na stanovišti s dostatkem světla.

Jinak se však jedná o velmi nenáročnou pokojovou rostlinu, která vydrží i absenci zálivky a úplné vyschnutí substrátu. V létě jej zaléváme 1x za 14 dní, v zimě postačí ještě méně. Tato květina pochází z Kolumbie a má ráda vyšší vlhkost, proto ji můžeme i pravidelně rosit. Pokud Lopatkovci svisnou listy, příčinou je nedostatek vody. Po zalití je však do pár hodin opět jako znovuzrozený.