Kompostování v bytě není jen módním výstřelkem. Je to efektivní možnost, jak přetvořit organické zbytky z naší kuchyně do podoby výživného humusu, který můžeme následně využít. Například při každoročním přesazování pokojových rostlin a při přihnojování. Zdarma tak získáme cennou a dostupnou zeminu pro naše rostliny, kterým se v takové půdě bude nevídaně dařit. Navíc jde o ekologické zpracování problematického odpadu, takže domácím kompostováním děláme hodně i pro naší planetu.
Většina biodpadu v českých domácnostech končí ve směsném odpadu. Ten se následně vyváží na skládky nebo do spaloven. Bioodpad se však velmi obtížně pálí a na skládkách je k ničemu. Přitom se jedná o nejúčinnější odpad ze všech! Další možností jsou hnědé popelnice, do kterých tento odpad můžeme umístit. Ty však nejsou zdaleka všude. Nejlepším způsobem, jak naložit s tímto druhem odpadu je tedy kompostování. A jde to i bez zahrady a v městském bytě!
Co je k tomu potřeba?
Stručně řečeno – vhodnou nádobu, materiál a činitele nebo-li žížaly. Nádobě, která slouží k domácímu kompostování se říká vermikompostér. Vermikompostér je nádoba určená k domácímu kompostování kuchyňského bioodpadu pomocí kalifornských žížal. Lze ji použít v domácnostech, školních třídách nebo na pracovištích. Nádobu si můžete buď sami vyrobit nebo pořídit už hotový výrobek. Na internetu jich najdete opravdu velký výběr a pořídíte jej už od tisícovky.
Na dno vermikompostéru se pak umístí podestýlka, kterou může tvořit tráva, listí, roztrhaný a navlhčený papír, půda, rašelina, hobliny nebo kokosové vlákno. Zakoupený kompostér již takovou podestýlku už obsahuje. Umístit ho můžete do kuchyně, do chodby nebo prakticky kdekoli v bytě. Pokud totiž do kompostéru dáváte jen to, co do něj patří, vermikompostér nikdy nesmrdí.
Žížaly v bytě
K účelu vermikompostování se používá druh kalifornských žížal, které se velmi rychle množí a efektivně zpracovávají odpad. Dokáží ho zmenšit až na 1/6 původního objemu. Pořídíte je většinou spolu s kompostérem nebo nakoukněte do této mapy, kde najdete další majitele domácích kompostů a tím pádem i žížal. Ti vám své miláčky přenechají většinou za menší poplatek nebo zcela zdarma. Až své žížaly uvítáte, je třeba vědět, jak se o ně starat. Nebojte se, kalifornské žížaly jsou velmi bezúdržbové. Stačí je v podstatě krmit jen párkrát do týdne, což by při produkci bioodpadu v běžné domácnosti neměl být problém. Zcela bez potravy vám vydrží žížaly bez problému až 3 týdny. Pokud tedy na pár dní odjedete, nemusíte se strachovat. Avšak když doma plánujete nebýt delší dobu, domluvte se s někým, kdo vám jednou za 14 dní žížaly dokrmí. Třeba svým vlastním bioodpadem.
Druhou věcí, na kterou si však musíte dát pozor, je teplota. Kalifornské žížaly nemají rády zimu. Nejlépe se jim daří při teplotě okolo 20 °C. V zimě by tudíž kompost neměl stát venku, jelikož při teplotě pod 5 °C by žížaly uhynuly. Pozor dejte i na přímé slunce, které způsobuje vysoušení kompostu a může zastavit celý proces kompostování.
Co patří do domácího kompostu?
- veškeré rostlinné zbytky z kuchyně (z ovoce a zeleniny)
- ostříhané listy a květy pokojových rostlin
- kávová sedlina a čajové lístky (včetně čajových sáčků bez příměsy plastů)
- zbytky uvařených příloh (rýže, těstoviny knedlíky)
- kapesníky, ruličky od toaletního papíru a plata od vajec
- skořápky z vajec
- vlasy a chlupy
- peří
- piliny, hobliny i popel ze dřeva
A co rozhodně ne?
- veškeré chemikálie a plasty
- živočišné produkty (maso, kosti, mléčné výrobky)
- oleje a tuky
- trus
- rostliny napadené chorobami
- popel z uhlí nebo cigaret
Co dál s kompostem a žížalím čajem?
Vermikompostér vám vyrobí 2 věci – samotný tuhý kompost a tzv. „žížalí čaj“. Tento výluh vzniká přirozeně a zcela logicky – zbytky od ovoce a zeleniny obsahují hodně vody a ta musí někudy odtékat. Žížalí čaj určitě vždy nařeďte vodou abyste rostliny nespálili. Je totiž velmi silný a tak je třeba nejprve zjistit, co vašim rostlinám vyhovuje. Obecně se uvádí asi poměr 1:1 s vodou. Kdo však jednou žížalí čaj dopřeje svým truhlíkům či zahradě, pochopí, že dosud pěstoval pod své možnosti. Žížalí čaj je považován za vůbec nejúčinnější organické hnojivo.
Po 3-6 měsících vám vznikne také tuhý vermikompost, který začne propadávat spodem nádoby. Ten můžete rovněž použít jako hnojivo pro květiny a naředit s nimi hlínu v květináčích nebo ho použít při přesazování kytek. A jak oddělit kompost od žížal? Existuje několik způsobů. Buď bioodpad dáváte pouze k jedné straně kompostéru, kde se žížaly následně přesunou. Nebo můžete povrch kompostu posypat moukou či jinou pochoutkou, kterou mají žížaly rády. Ty se postupně přestěhují do horní části kompostéru a spodní část můžete mezitím bezpečně odebrat. Posledním způsobem je použití světla, které žížaly nemají rády. Kompost se v tomto případě vysype na hromadu a část rozhrne do tenké vrstvy. Žížaly v tenké vrstvě zalezou zpátky do hromady vermikompostu a vám zbude tenká vrstva bez žížal. Takto postupně rozhrneme celou hromadu a zpracujeme veškerý kompost.
Napadají vás dotazy nebo přípomínky k domácímu kompostování? Napište nám do komentářů!