zdraví

Rakytník: lahodný, léčivý a antioxidační

V prvních srpnových dnech dozrávají oranžové bobulky raných odrůd tohoto krásného keře, který je nejen užitkový, ale může tvořit i zajímavý živý plot.

O rakytníku se hovoří jako o unikátní léčivé rostlině třetího tisíciletí, je přezdíván též citrón severu či sibiřský zázrak. Patří k léčivkám s vysokou biologickou aktivitou a pro pokrytí potřebné dávky vitaminu C nám stačí sníst jednu oranžovou bobulku denně. Pravidelnou konzumací plodů chráníme naše zdraví před všemi možnými onemocněními a neduhy.    

Vedle vysokého obsahu vitaminu C obsahují bobule vitamín B1, B2, vitamín PP, karotenoidy, cholin, betain, vitamin E, F, třísloviny a spoustu dalších. Celý rakytník řešetlákový obsahuje tolik zmíněných prokazatelně účinných biologicky aktivních látek jako žádná jiná rostlina pěstovaná v našem podnebí.  

Rakytník není ani trochu náročný na pěstování, jeho úroda bývá velmi bohatá a byla by proto velká škoda nepoznat tuto plodinu důvěrněji. Ani farmaceutické firmy neopomínají významný vliv na lidské zdraví a proto se rakytník stal v poslední době nedílnou součástí léků a potravinových doplňků.  

Léčivé účinky rakytníku:  

Nejvyšší obsah vitamínů má rostlina na počátku své zralosti. Povíme si něco více k tomu, jak ji zpracovat, abychom mohli čerpat její benefity pro naše zdraví i během měsíců, kdy není možné utrhnout si čerstvou bobulku. Rakytník podporuje odolnost organismu hlavně na jaře a v zimních měsících, kdy tělu chybí dostatek vitamínů a odstraňuje tak i s tímto spojenou únavu. Nelze tak i opomenout značné posílení imunity.  

Využití najde opravdu celá rostlina. Plody v sezóně zobeme čerstvé a lze je i zamrazit. Velkou slávu zažívá rakytníková šťáva, která se dá buď také zamrazit do sáčků na led a v zimě používat do čaje místo citronu, sterilovat do 70 °C, nebo z ní vyrobit sirup či marmeládu. Po odšťavení semena a slupky v žádném případě nevyhazujeme, ale dále sušíme a drť používáme na čaj, nebo dále macerací získáme unikátní rakytníkový olej a i listy si sušíme do čajových směsí. Výborný je i ve směsích pečených čajů. 

Plody rakytníku a jejich šťáva: 

  • Posilují imunitu a působí blahodárně na celý lidský organismus při nachlazení, respiračních onemocnění a onemocnění dýchacích cest 
  • Léčí kašel a usnadňuje vykašlávání 
  • Mají baktericidní účinky 
  • Blahodárně stimulují krevní oběh a trávení 
  • Jsou vhodné při nádorových onemocněních a při rekonvalescenci po ozařování a chemoterapii 

Rakytníkový olej:  

  • Podporuje růst vlasů a tkání 
  • Hojí rány, popáleniny i hemoroidy 
  • Má výrazné regenerační účinky 
  • Pomáhá při zánětu spojivek a při poškození rohovky 
  • Díky obsahu rutinu zlepšuje stav křečových žil 
  • Pomáhá při onemocnění rakovinou 
  • Lečí žaludeční a dvanácterníkové vředy 
  • Zevně má blahodárné účinky na problematickou pleť  

Listy:  

  • Užíváme sušené ve formě čaje 
  • Pomáhají při obtížích se zažíváním 
  • Prevence chřipky a nachlazení 
  • Díky obsahu serotoninu působí pozitivně při depresích a nespavosti 
  • Blahodárné účinky na léčbu ekzému a jiných kožních onemocnění 
  • Pomáhají při revmatu 

Důvody, proč pěstovat a zpracovat plody a listy rakytníku uz známe. Nyní už nám zbývá dát se do díla. 

Rakytník má trnité větve, kvůli kterým není ruční sklizeň zrovna snadná. Nejjednodušší způsob, jak bobule získat, je nastříhat si celé větvičky a dát na několik hodin do mrazáku. Bobulky tak půjdou snáze od větviček. Nejlépe však uděláme, když nebudeme spěchat a plody hluboce zmrazíme po dobu až čtyř dnů. Větvičky můžeme též mrazit v igelitových pytlých, bobule tak snadno sklepeme a nehrozí nám poranění. Zmrzlé rakytníkové plody můžeme také takto zpracovat i po několika měsících. 

Ukážeme si jednoduchý recept na rakytníkovou šťávu a možnosti jejího dalšího zpracování a uskladnění. Dáváme přednost zpracování plodů za studena, aby nedošlo ke ztrátě cenných vitamínů.  

Na rakytníkový sirup budeme potřebovat: 

  • 1 kg bobulí rakytníku  
  • 1 kg cukru  
  • 1 lžička kyseliny citronové 

Postup:  

  • Plody odšťavíme či pomixujeme a následně propasírujeme 
  • Získanou šťávu smícháme s cukrem a za občasného promíchání necháme cukr rozpustit 
  • Přimícháme kyselinu citronovou  
  • Sirupem naplníme čisté sklenice a uchováváme v lednici 

Preventivně užíváme jednu lžičku sirupu denně. Při nachlazení zvýšíme dávky na tři lžičky za den.  

Hmotu (slupky a semena) která nám zbyde po odšťavnění můžeme buďto nasušit a rozdrtit do čajových směsí anebo naložíme do kvalitního slunečnicového oleje a dva až tři týdny necháme na teplém místě macerovat. Každý den s macerátem lehce zatřepeme a poté přes gázu či plátno přecedíme. Získáme tak navíc i rakytníkový olej.  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..