děti · mateřství

Pojďme číst dětem, společně

Jak často čtete svým dětem nebo vnoučatům pohádkové knížky plné fantastických příběhů? Vyprávíte jim i své vlastní příběhy, ať už ty, které jste opravdu zažili nebo si všechny vymyslíte a sami u vyprávění pořádně zapojíte fantazii? Pochlubte se nám, které knížky jsou Vaše nejoblíbenější a jaké pohádky se nejvíc líbí Vašim dětem a vnoučatům.

Mezinárodní den dětské knihy se slaví druhého dubna už několik desítek let a jak už tomu tak většinou bývá, tento den rozhodně není vybrán pro oslavu jen tak pro nic za nic, naprosto náhodou. Mezinárodní den dětské knihy spadá na toto datum, protože právě v tento den se narodil všem dobře známý pohádkář a dánský spisovatel Hans Christian Andersen. Andersen napsal víc jak stovku pohádek a většina z nich se zapsala do hlubokého podvědomí nejen dětem, ale dokonce i dospělým – mnozí z nás mají jistě nejednu Andersenovi pohádku ještě v živé paměti. Kdo by taky zapomněl na klasiku, jako jsou pohádky Malá mořská víla, Ošklivé káčátko, Císařovy nové šaty nebo Princezna na hrášku.

Všechno, co je uzdravovací, má v danou chvíli opravdový smysl. Tyto pohádky jsou nejen uzdravovací, ale dokonce i kouzelné, minimálně pro děti. Uzdravovací pohádky jsou napsány samotnými dětmi a to platí i o kreslených obrázcích, které jsou dětem v knize k dispozici i k vybarvení. Každý malý čtenář tak může zapojit fantazii nejen při čtení, ale i při vybarvování.

Na počet narození slavného spisovatele jsou pořádány různé akce, nejznámější je právě Mezinárodní den dětské knihy nebo Noc s Andersenem – akce je pořádány knihovníky, kteří se v zásadě přetahují o malé i velké čtenáře. Kromě akcí pořádaných hlavně pro děti jsou udělovány druhého dubna i tradiční ceny Hanse Christiana Andersena. To ale ani zdaleka nejsou všechny čtenářské akce, které jsou v České republice pořádány.

Zvyky, říkadla i koledy. Klasické symboly, které neodmyslitelně patří k českému jaru si možná jen tak nevybavíte a jestli si je chcete připomenout a naučit všechno své ratolesti, knížka Josefa Lady je tou pravou. Kniha obsahuje nejen česká lidová říkadla, písničky a pořekadla, koledy a pranostiky, ale i popisy a vysvětlení našich nejznámějších svátků.

Celé Česko čte dětem

Celé Česko čte dětem je každoročně pořádaná kampaň a dlouhodobý program, která se primárně zaměřuje na podporu čtenářské gramotnosti dětí a mládeže a i na propagaci současné literatury. Program je zajištěn v několika městech České republiky, často jsou akce pořádány i ve školách, nemocnicích a nechybí dokonce ani různé konference a přednášky pro malé i velké čtenáře. Například v nemocnicích se během kampaně scházejí dobrovolníci, kteří čtou malým pacientům knížky a významně se tak podílí na zpříjemnění už tak náročného pobytu v nemocničním zařízení. Dobrovolníkem, ať už v nemocnicích nebo u sebe doma, kde je zapotřebí číst i dětem vlastním, se může stát opravdu každý. Stačí si jen na chvíli uvědomit, jak moc je čtení pro děti důležité, zvlášť v dnešní době. Kampaň vznikla v roce 2006 a od té doby jsou akce v různých koutech republiky pořádány pravidelně začátkem dubna.

Písničky Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka zná snad každý. Stačí vyslovit jména této slavné dvojice a každý si hned vybaví takové písničky, jako je Dělání, dělání, Čechy krásné, Čechy naše, Statistika, Pod dubem za duben nebo Není nutno. Písničky z pohádek a filmů byly kompletně zařazeny do knihy, kde nechybí dokonce ani noty a akordy.

Proč je důležité dětem číst?

Televize a počítač. Podle odborníků největší strašáci, protože valná většina dětí si raději vezme do rukou tablet, než dobrou knížku, malý psaný příběh nebo obyčejné leporelo. Lékaři se shodují v jednom. Začít číst dětem by se mělo co nejdřív, děti si postupně na tuto aktivitu zvyknou a je tak velmi pravděpodobné, že vztah ke knížkám bude v budoucnu kladný. Často se stává, že si rodiče na čtení s dětmi nenajdou čas. Důvodem je uspěchaný životní styl, doma je nutné po večerech ještě uklidit, vyprat, vyžehlit, navařit nebo udělat s dětmi úkoly. Je tak mnohem snadnější, když se děti chvíli podívají na televizi, než aby vzaly do ruky knížku. O čtení s dětmi se tak často starají prarodiče a ani to není špatná varianta. Možná máte ještě v živé paměti, jak i Vám četli prarodiče knížky a u toho vyprávěli vlastní příběhy, které byly najednou tak opravdové, jako bychom je s nimi skutečně prožili.