Co budete potřebovat:

• bílou a „barevnou“ barvu na zeď. Zkrátka tu, z jaké chcete tvořit svoje ombre. Barevné stačí menší balení (na velikost naší zdi 350 g bohatě stačilo. Bílé je potřeba  cca 3-4x větší množství.
• 2 štětce 
• větší nádobu na namíchání barvy
• misku s vodou na namáčení štětce
• „míchátko“ – stačí kus dřeva, které pak můžete vyhodit
• širokou lepící pásku a noviny nebo fólii na pokrytí podlahy
• druhého člověka k výrobě (tohle považuju za klíčové)
• zeď (ta je asi ještě o něco klíčovější…)

1. Bod číslo jedna je jasný. Sežeňte si někoho, kdo do toho půjde s vámi. Můžete se do toho pustit i sami, ale náš výsledek byl přímo úměrný tomu, že jsme zeď malovali dva. Takže pokud nikoho nemáte, bude to o fous komplikovanější.

2. Začněte s olepením bočních zdí (pokud je nechcete taky ombre nebo je nebudete barvit ještě tmavším odstínem) a pokrytím podlahy novinami nebo fólií.

3. Samotný postup je vlastně hrozně jednoduchý, určitě jednodušší než jeho popisování. Takže se na mě nezlobte, pokud to bude trochu zdlouhavější. Klíčové je podle mě začít odshora s nejsvětlejší barvou. Barvili jsme vždycky zleva doprava, cca 15-20 cm široký pruh. První vrstvu tvoří čistě bílá barva. Takže vezměte nádobu, vlijte do ní dostatek bílé barvy a natřete první pruh.

4. Po první vrstvě přilijte do nádoby trošku barvy. Množství barvy je individuální, ale dejte spíš méně než více (pro začátek stačí hrubým odhadem tak 1:50). Rozmíchejte a jeďte druhou lajnu. Přechod by neměl být moc velký, spíš opravdu jemný, téměř neznatelný. Pokud je to moc tmavé, dolijte bílou a začněte znovu. No a takhle postupujete řadu po řadě. My těch řad udělali možná tak dobrých 25. Čím méně barvy budete přílívat, tím věrohodnější ombre vykouzlíte.

5. A teď k samotné technice, která je klíčová. Nejdřív jsme se doma nemohli shodnout na tom, jestli zvolit vodorovné nebo svislé nanášení barvy štětkou. Nakonec jsem zvolila něco jako „křížkový steh“ 😀 Tuhle práci nakonec převzal Tom a já jsem ihned za ním jela s druhým štětcem.

6. Právě k tomu potřebujete druhého člověka. Druhý (nebarvený) štětec mírně navlhčete v misce s vodou a hned za „barvičem“ jeďte přechody. Prostě ty dvě vrstvy přetřete tím bezbarvým mokrým štětcem (taky tak nějak cik-cak taky“křížkově“ doztracena). Na nic nečekejte (barva schne rychle) a snažte se zkrátka zjemnit ten přechod mezi jednotlivými pruhy. No a takhle jedete všechny vrstvy. Nejdřív jede „barvič“ a hned za ním „přechodovač“ 😀 Snad to jde alespoň trochu vidět v našem časosběru, protože opravdu nevím, jak lépe to popsat. Na začátku jsem zkoušela i rozprašovač s vodou, ale aplikaci vody přímo na zeď opravdu vřele nedoporučuju. Jediné čeho docílíte, je roztékající barvy po zdi. Takže namáčet vždycky jenom štětec, nikoliv zeď.

Tipy na závěr:

• Jednou za čas (vlastně pak už po každé vrstvě) jsme si s Tomem vyměnili štětky (pro udržení lepší barevné „přechodovosti“) No a fungovalo nám to takhle dobře. Štětec „přechodovače“ se totiž stejně časem obarví a většinou je pak příliš světlý a dělá fleky.
• Nepokoušejte se dodatečně upravovat místa, která se vám zdají nepovedená. Udělá to ještě větší paseku, věřte mi (u nás takové mnou „opravené místo“ zakrývá macrame).
• Nebojte se výrazné barvy. Ono to celé ještě hodně (opravdu hodně) zesvětlá. Po uschnutí, ale taky tak nějak časem. Ta barva se do zdi jakoby vsákne. Naše zeď je teď cca o polovinu světlejší než byla bezprostředně po uschnutí. Dole u podlahy byste proto měli končit čistě „barevnou barvou“ přímo z pixly bez jakéhokoliv přídavků bílé. Zdá se, že je těžké si to rozvrhnout tak, aby to vyšlo, ale zas taková věda to není.
• Hlavně si to užijte. Je to sranda a i štětců nezdatný jedinec si bude připadat jako Picasso. Ono i když se to třeba nepovede úplně bez přechodů a bez fleků, stejně to vypadá dobře a všechno „nepovedené“ lze prohlásit za záměr, takže vlastně není co zkazit.