Doba je taková, že spousta firem přechází na model práce z domova, tzv. home office. Pro někoho to může být varianta, kterou si odmala přál, pro druhého naopak představuje tento model velký problém. Spousta lidí si doma nedokáže uspořádat čas a prostor tak, aby se na práci mohli opravdu soustředit a plnili v daném čase své úkoly a pracovní povinnosti.  

Pracujete taktéž z domova a následující fráze jsou Vám až nepříjemně známé? 

„dobře, jdeme na to, zapínáme počítač, dneska bych mohl něco zvládnout“ 

„s šálkem kávy by to mohlo jít lépe“ 

„jen rychlá kontrola facebooku a pak jdu na to“ 

„ten špinavý šálek od kávy mi tady vadí, raději ho hned umyju“ 

„rovnou umyju i nádobí od včerejší večeře“ 

„odpadkový koš je plný, musím ho vynést“ 

„jen rychlá kontrola e-mailu“ 

„jaké má být počasí o víkendu?“ 

„co se mnou dnes je? nemohu s tou prací nějak začít“ 

„ach, musím vyprat prádlo“ 

„prach na okenním parapetu mi zrovna teď dost vadí“ 

„zaliju rovnou kytky a otrhám suché listy“ 

„musím objednat dárek pro kamarádku k narozeninám, nebo nestihne včas dorazit“ 

„ach, ještě jsem neodpověděl (náhodné jméno) na zprávu“ 

„prádlo je hotové, měl bych ho jít pověsit“ 

„teď se rychle vyčůrat a můžeme začít“ 

„to už je čas oběda?“ 

„ok, na tu práci se vrhnu zítra“ 

Pokud se poznáváte alespoň v pěti myšlenkách a situace se velmi často opakují, potřebujete se s námi zamyslet, jak se naučit pracovat ve svém obýváku. Každý, kdo ke své práci potřebuje jen notebook a může pracovat kdekoliv, v přírodě, v kavárně, se také musí naučit patřičné morálce. Mít tuto svobodu je hezké, ale je to i pořádně těžké, protože se musíme umět správně motivovat, a to ne vždy jde. Je důležité zmínit, že takové dny, kdy se opravdu nemůžeme k práci dokopat, má tu a tam opravdu každý, i ten nejpilnější z nejpilnějších.  

Jednou z největších výzev při práci z domu je sebemotivace. Není totiž nic jednoduššího, než ztrácet čas mezi svými čtyřmi stěnami. Je nespočet věcí, které nás zdržují od práce, neboť jsou krátkodobě atraktivnější, než psychicky vyčerpávající. Každý si musí samozřejmě najít svou cestu, která mu vyhovuje, ale když jsem se jednou zamyslela, co mají společného mé pracovně nejvýkonnější dny, zjistila jsem, že jedním z nejdůležitějších faktorů je mé chování večer předem a brzy ráno.  

V následujících bodech uvádím inspiraci pro produktivní den v home office. 

Uklizený byt

Nesnáším, když je v kuchyni nahromaděné neumyté nádobí a nad odpadkovým košem krouží octomilky. I když na tento nepořádek při práci nedohlédnu, vím zkrátka, že tam je a že ho budu muset uklidit. Abych na něj neustále nemyslela, je opravdu nutné mít čisto a uklizeno. Ale začínat den úklidem opravdu není moc produktivním startem. Proto vše dělám pokud možno večer předem. Než jdu spát, mám umyté nádobí a vynesené odpadky a snažím se kolem sebe udržovat pořádek. Potom již není v časných hodinách nic, co by mě zatěžovalo.  K lepší pracovní náladě mi také pomáhá vyzdobit si kancelář dekoracemi.

Mám plán

V produktivním dnu mám předem sepsáno, co budu dělat, než se pustím do práce. Seznam úkolů a povinností si rovněž připravuji den předem. 

Dovolují-li to okolnosti, rozkládám si složitější úkoly na více částí. Kdyby na mém seznamu byl pouze jeden bod, který by nesl název práce, na které pracuji, mohlo by být velice frustrující, pokud bych si nemohla odškrtávat jednotlivé hotové části v tzv. „done listu“. Toto má totiž neuvěřitelně silný motivačně-psychologický efekt. S přibývajícími odškrtnutími nabývám pocitu, že jsem něco dokázala a to mě dělá šťastnější.  

Neberu si toho moc

Mnohdy podceňujeme, co můžeme stihnout za jeden rok, ale často přeceňujeme, co stihneme za jeden den. Mít toho moc v plánu je pro produktivitu nepříznivé. Jsem-li zavalena úkoly, stává se, že raději ani nezačnu. Takže si toho tolik nenakládám. Pokud mám po 4 – 5ti hodinách hotovo, užiju si už den jinak. Odměňuji se. Pracovat efektivně 4 hodiny je opravdu dobré skóre. Pokud mám ale chuť pracovat dále, určitě to není žádný problém. Vždy je co dělat. 

Chodím včas do postele

 Abych mohla produktivně pracovat, musím být dobře vyspaná. Když jdu pozdě spát, ráno se mohu jen stěží probrat a mám chuť hodinu posouvat budík, tak to určitě není dobrý start úspěšného pracovního dne. Pokud vím, že potřebuji s jistou prací druhý den opravdu pohnout, musím jít předchozí večer brzy spát. Pojmu brzy spát však rozumí každý po svém. Důležité ovšem je, aby si naše tělo i mysl v posteli odpočinuly minimálně sedm až osm hodin. Jedná se mimo jiné i o zdravý návyk, který se projevuje tak, že se člověk po určitém čase budí i bez budíku a je kvalitně odpočatý.  

Udělám si pohodlí

Jakmile vstanu ráno z postele, věnuji čas sama sobě. Zapnu si oblíbenou hudbu a jdu se hned osprchovat. Cítím se tak totiž zrána nejlépe, takže takto začínám mnoho svých pracovních dnů. Vyčistím si zuby a obléknu si pohodlné, avšak ne domácí oblečení. Mohla bych pracovat v teplákách a vytahaném tričku, často jsem to také takto dělala, ale nenastala v tomto případě ta správná pracovní atmosféra. Takže se obléknu tak, jako bych odcházela z domu do práce.  

Přichystám si snídani z kvalitních surovin, uvařím dobrou kávu, sednu si k notebooku a pustím se do práce. 

Vytvořím si kolem sebe klidné prostředí

Aby byl můj výkon soustředěný, potřebuji klid. Proto vypínám hudbu a dbám na to, aby se v mém okolí nepovalovaly žádné zbytečnosti. Nepořádek totiž působí neklidně. Důležitá je mimo jiné i dobře vyvětraná místnost a karafa s čerstvou vodou.  

Občas, když se pokouší rušivé vlivy on-line stavu, sociálních sítí a emailů nade mnou převzít nadvládu, přísně si je zakazuji, minimálně do oběda.  

Pauzy jsou také nutné, avšak ne ke kontrole emailů, nebo otevírání chatových okének. V této době bychom se měli zvednout od stolu, protáhnout se či si dojít na toaletu.  

Pokud to jde, pracuju s někým

Další pozitivní motivací, jak svou naplánovanou práci dotáhnout, je pracovat s někým, kdo má stejné možnosti, jako my. Může to být partner, kamarád, nebo kolega, se který si rozumíme a rádi jsme trávili společný čas v kanceláři. Velký efekt bude mít, sejít se i třeba i jen dvakrát nebo třikrát za týden. Vzájemně se můžeme motivovat, těšit se na společnou pauzu a určitě ztratíme méně času na tzv. žroutech času této doby.  

Avšak fakt, že vedle nás někdo také pracuje k samotné produktivitě nestačí. Stále je nutné dodržovat body výše uvedené; potřeba dostatečného odpočinku a uklizený byt, dále cítit se pohodlně a přesně vědět, jaké úkoly před sebou člověk má. Čím více jsou tyto návyky zautomatizovány, tím vyšší šance na produktivní pracovní den nastává.