Na zimu odlétají někteří ptáci do teplých krajin a tak se mnohdy může zdát, že nebude během zimy koho krmit. Opak ale v tomto případě zůstává pravdou a skutečnost je taková, že i během zimy, tak i během celého roku, u nás zůstává ptáčků víc než dost. V chladných zimních měsících potřebují potravu dvojnásobek, ani během jara nebo léta by se nemělo zapomínat na plnění krmítek pro ptáčky. Jakmile mají ptáci málo potravy, začínají se stahovat v městských parcích a zahradách, kde hledají něco dobrého. Pokud nic nenachází delší dobu, často dochází k jejich uhynutí. Škoda každého ptačího života, u vzácných druhů jde o ztráty dvojnásobné. Pojďme si proto hned na úvod připomenout, které druhy ptáků se nejčastěji slétají do krmítek a čím je krmit nebo naopak nekrmit.
Kdo je v krmítkách jako doma
Vůbec nejčastěji okupují krmítka ptáci jako sýkorka, modřinka, zvonek zelený nebo vrabec domácí a polní, nesmíme zapomínat ale ani na kosa černého. Méně často lze zase narazit na takové druhy ptáčků jako například stehlíci, červenky, strakapoudi, pěnkavy, brhlíci nebo dokonce drozdi. Vše totiž záleží hlavně na tom, co krmítko nabízí, v jakém ročním období a zda je co nejvíc zasazeno do přírody. Ptáčci mají v přírodě sice poměrně dost potravy a to hlavně během teplejších měsíců, během těch zimních si ale moc rádi přilepší něčím lepším k snědku, na co v přírodě rozhodně jen tak nenarazí. A stejně jako u lidí, i ptáci mají rádi jen některé potraviny a co jiný druh, tak to i trošku jiné chutě. I když základní potraviny jsou více méně pro všechny druhy společné. K potravě se však ještě dostaneme, teď se zaměříme hlavně na krmítka jako taková.
Každé krmítko by mělo být vybaveno stříškou, která chrání ptačí potravu před deštěm. Kdo má doma děti, jistě už někdy společnými silami krmítko vyráběl nebo koupil a s dětmi následně vyzdobil a zasadil do vzhledu zahrady nebo okenního parapetu. Pokud umisťujete krmítko poprvé, nezapomínejte, že by se mělo nacházet alespoň dva metry nad zemí a to ze zjevného důvodu. Na krmítko nesmí doskočit kočka, ptáci by už nikdy nepřilétli znovu a krmítko by pro ně nepředstavovalo bezpečné útočiště. Jednoduše řečeno, každé krmítko musí být uzpůsobeno a umístěno tak, aby pro každého malého opeřence představovalo klidné a bezpečné místo.
Čím (ne)krmit
Ptáčci si na Vaší zahradě nejvíc pochutnají na jakýchkoli semínkách – slunečnicových, lněných, nepohrdnou mákem, řepkou, konopím ani obyčejným prosem. Ze všech semínek nejlepší jsou semínka slunečnicová, která obsahují nejvíce množství tuku a vitamínů. Zvlášť během zimy bychom krmítka měli krmit těmito semínky, opravdu jsou v jejich jídelníčku tím nejlepším možným řešením. Ptáčci ale nebudou ohrnovat „zobák“ ani po drcených lískových nebo vlašských oříšcích, ovesných vločkách, strouhané mrkvi nebo pšenici. Obecně vždy platí, že by každý, kdo do krmítka přidává potravu, měl pozorovat, který ptačí zob v krmítku zůstává. Pokud cokoli v krmítku delší čas zůstane, dále už tuto potravinu není vhodné do krmítka dávat, ptáčci ji totiž z nějakého důvodu odmítají. Zkušení pozorovatelé mají jistě už dávno v oku, kteří ptáčci létají do jejich krmítka nejčastěji a tomu je vhodné potravu přizpůsobit. Například pokud k Vám do krmítka létají hlavně vrabci polní a domácí, můžete jejich jídelníček vylepšit o strouhanku ze suchého pečiva. A kdo chce naopak jen nakrmit ptáčky a nemá čas zaobírat se zrovna jejich jídelníčkem, může se zaměřit na již míchané směsi pro přikrmování ptáků. I zde však platí, že nejlepší jsou ty, které obsahují větší množství slunečnicových semínek.
