Retro: Chalupáři aneb jak se Sovák bál hrát s Kemrem

Letní seriál o invalidním důchodci Evženu Humlovi, který se rozhodne svůj podzim života strávit na venkově, snad nikdy neomrzí. Co se ale dělo během natáčení, když vypnuly kamery?

Stačilo málo a Chalupáři nikdy nemuseli spatřit světlo světa… Když se totiž režiséru Františku Filipovi dostal do rukou scénář, nadšením zrovna neoplýval. Měl za to, že seriál nemůže skončit jinak než velkým průšvihem, a tak se snažil z této práce honem rychle vycouvat. „Nechtěl jsem to původně točit, jak mi ten scénář připadal laciný a blbý,“ zavzpomínal Filip. Jenže odmítnout v té době znamenalo, že by už také nic dalšího nemuselo přijít a on by svou kariéru mohl ze dne na den zabalit. Útěchou mu bylo, že mu tehdejší vedení dalo zcela volnou ruku ve výběru herců a on mohl sáhnout po těch nejlepších. „Právě oni se o ten úspěch, který seriál dodnes zažívá, nejvíce zasloužili. Těm patří dík. Byla to dobrá práce herců, ti dokázali z plytkých příběhů udělat podívanou. A víte proč? Protože byli také lidští,“ poznamenal režisér.

Sovákovi se do spolupráce s Kemrem příliš nechtělo

Přestože mu vedení do hlavní role bývalého kontrolora Evžena Humla doporučovalo Jaroslava Marvana, on měl svůj vlastní tip – Jiřího Sováka. A toho si také nakonec prosadil. Brzy se však objevil problém. Sovák odmítal, aby jeho partnerem byl Josef Kemr. „Byl z toho hodně zaražený, doslova se toho zalekl. Bál se, že to nepůjde dohromady. Byly rozdílné typy,“ vysvětlil Filip. Po velkém přemlouvání Sovák nakonec souhlasil. Možná i proto, že měl v chystaném projektu své želízko v ohni – syna Jiřího Schmitzera. „Byl to Sovák, který mě poprosil, abych dal jeho klukovi roli. A tak jsem to udělal a on byl skvělý,“ svěřil se režisér.

Ve Višňové během natáčení zakázali traktory a psy

Pro realizaci se vybrala vesnička poblíž Příbrami, nazvaná Višňová. A pro tamní obyvatele nastal na dva měsíce úplně jiný režim, než na jaký byli dosud zvyklí. Kromě řady omezení byly nejpodstatnější dva: kvůli rušivým elementům nesměly jezdit traktory a štěkat psi. Na druhou stranu to pro ně představovalo jistý druh obživy, neboť si mohli zahrát v komparzu a vydělat na tu dobu slušné peníze. „Sžili se s námi krásně. Nosili nám z domova různé dobroty. Největší rozruch vždycky způsobilo, že každého herce ráno přivezl a večer zase odvezl vlastní taxi, což bylo pro ně něco nevídaného. Děti si k hercům běhaly pro podpisy… Nejvíce se s místními spřátelil Pepíček Kemr, který byl vášnivý sběratel všech možných kýčů a pravidelně si domů odvážel raritní kousky. Sovák se mu za to vždycky smál,“ popsal Filip.

Zdejší nádherná příroda přirostla k srdci také Jiřině Bohdalové, která ztvárnila drbnu Dášu Fuchsovou. Její seriálová chata u lesíčka, ji natolik okouzlila, že dokonce uvažovala o tom, že si ji koupí. Majitelé však byli neoblomní a nabídkou od herečky se zlákat nenechali.

Rozpočet jedenáctidílného seriálu činil více než 12 milionů korun. Největší balík obdržel Vladimír Menšík, kterému „Chalupáři“ vydělali 108 000 korun, Kemr se Sovákem inkasovali 70 000 korun a například Gabriela Vránová za roli Aničky Čihákové si přišla na 12 000 korun. Podle aktérů však peníze byly až druhořadé. Během natáčení se na place utvořila skvělá parta a zůstaly vzpomínky na celý život.

U použitých fotografií se nepodařilo zjistit autora.