„Kočičí kokain“ aneb proč pěstovat šantu kočičí i když nemáte doma kočku?

Šanta kočičí je nenápadná a ne až tak známá bylinka, která má však velmi zajímavé účinky jak na lidi, tak na jejich kočičí miláčky. Její pěstování je naprosto nenáročné a v našich zeměpisných šířkách se šantě daří opravdu dobře. U nás v lese jsme si tuhle nenápadnou bylinku doslova zamilovali. Zjistěte, proč se vyplatí mít šantu i na vaší zahrádce.

Jak šanta působí na kočky?

Šantě se přezdívá „kočičí kokain“ díky látce zvané „nepelakton“, která se uvolňuje z rostliny do vzduchu. Na člověka tato látka nijak nepůsobí, ale kočky se po ní mohou přímo utlouct. Kočky si do šanty obvykle lehají, olizují a kousají její listy. Po chvíli „eufórie“ začne působit na kočičí organismus sedativně a kočky se většinou schoulí do klubíčka a usnou. Nemusíte se bát, šanta nemá žádné vedlejší účinky a tak ji své kočičce v klidu dopřejte. Pokud nemáte zahrádku, můžete kočce dopřát šantu v podobě hračky naplněné sušenou bylinou. V chovatelských potřebách pořídíte dokonce i sprej ze šanty, který ji můžete nastříkat třeba do pelíšku nebo na škrabadlo či kamkoliv, kde chcete kočku nalákat.

Pozor, šanta však svými účinky působí asi jen na polovinu všech koček (stejně jakou nepůsobí na člověka ani na jiná další zvířata) a tu druhou nechává naprosto klidnou. Stejně tak na ni obvykle nereagují  ani koťata a velmi mladé kočky. Naše kočky (zatím) tato bylinka nechává naprosto chladné, tak uvidíme co napřesrok. Nejlepší způsob, jak zjistit, zda máte doma „šantového závisláka“ nebo ne, je vyzkoušet to.

S čím pomůže šanta vám?

Šanta dobře působí nejen na kočky, ale také na lidi. Jejich léčivých účinků je celá řada. V minulosti byla i oblíbenou rostlinkou ke kouření pro své mírné halucinogenní a uklidňující účinky. Dnes se používá hlavně ve formě čaje ke zklidnění, při nachlazení a pro lepší trávení.

• pomáhá od bolestí hlavy, ulevuje od nervozity, stresu, neklidu či napětí, doporučuje se i proti nespavosti
• má antiseptické účinky, pomáhá hubit bakterie
• využívá k léčbě horečky a nachlazení, podporuje pocení a výrazně snižuje teplotu
• dokáže štěpit tuky takže zlepšuje stravitelnost pokrmů, působí protiprůjmově a tlumí svalové i střevní křeče
• pomáhá mírnit menstruační bolesti a zlepšuje plodnost
• lehce snižuje krevní tlak a zklidňuje bušení srdce
• odpuzuje myši, krysy, švábi a komáry
• obklady ze šanty zklidňují podrážděnou pokožku, čerstvé listy hojí drobné řezné rány
• pro své mírné halucinogenní účinky se používá i ke kouření, žvýkání kořene zase v minulosti napomáhalo nesmělým lidem dodat si více odvahy v životě

Jak šantu pěstovat?

Pěstování šanty je opravdu nenáročné. Jde o bujně rostoucí rostlinu, která v našem podnebí skvěle přežívá. Vyhovuje ji spíše písčitá, kamenitá půda a slunné stanoviště. Rozmnožovat ji můžete jednoduše dělením trsů nebo výsevem semínek. Šanta kvete celé léto, od června až do září vám proto budou dělat radost taky její modro-fialové květy (a někdy také bílé nebo růžové) květy. Pěstovat ji můžete i v květináčích a velkou výhodou je její mrazuvzdornost. Rostlinka bez problému přezimuje a napřesrok vám opět bude dělat radost.

Jak šantu používat a konzumovat?

Nejčastěji se šanta kočičí užívá ve formě nálevu. Připravíte ho ze dvou polévkových lžic byliny louhovaných asi dvacet minut ve čtvrt litru vody. Takto připravený nálev můžete popíjet jako čaj nebo jej použít k přípravě bylinné koupele. V tomto případě stačí 2-3 násobné množství nálevu přilít do vany s teplou vodou a relaxovat v ní po dobu minimálně 20 minut.

K vaření můžete využít jak listy, tak květy. Listy mají výranou mátovo-pepřovou chuť, takže s jejich dávkováním opatrně. Hodí se do masových pokrmů, hlavně k jehněčímu a k houbám. Z listů můžete vytvořit taky bylinkové máslo, naložit je do oleje nebo do octu. Květy šanty zase ochutí pokrmy z těstovin a rýže. Přidávejte se však vždy až na konci přípravy. Celou rostlinu využijete i při přípravě polévek, omáček, nádivek, ve slaných štrúdlech a samozřejmě čerstvých zeleninových salátech.

Šantu si určitě nasušte a uchovejte i na zimní měsíce. Obvykle se sbírá v době květu, kdy má největší sílu, tedy od června do září. Můžeme ale sbírat i nekvetoucí nať v podstatě po celou dobu její vegetace. A jak správně bylinku nasušit? To si můžete přečíst ve článku Jak správně sušit a skladovat bylinky.