Máte pocit, že letos zahrada trochu ztratila soudnost? Z jednoho cuketového semínka máte úrodu pro celou ulici, jabloně se prohýbají pod jablky a švestky padají ze stromu rychleji, než je stačíte sbírat. A k tomu dozrávají rajčata, papriky, dýně, hrušky a další dobroty.

Přesně takové je září. Měsíc hojnosti, kdy zahrada vydává výsledky několikaměsíční práce. A zároveň přichází otázka: Co s tím vším?

Nemusíte všechno zavařit. Část úrody můžete zamrazit, usušit, uskladnit nebo proměnit v hotové dobroty, které vám připomenou léto i uprostřed zimy. Tady je deset způsobů, jak úrodu využít tak, aby nepřišel jediný plod nazmar.

1. Zamrazte ovoce i zeleninu

Mrazák je v době sklizně jeden z nejlepších pomocníků. Nemusíte totiž všechno zpracovat okamžitě. Stačí úrodu připravit a uložit na později.

Ovoce, jako jsou švestky, borůvky, ostružiny nebo rybíz, můžete zamrazit v menších porcích a během zimy použít do koláčů, kaší, smoothie nebo domácích knedlíků. Zeleninu zase můžete připravit například do směsí na polévky a omáčky.

Ideální je rozdělit úrodu rovnou do porcí, které skutečně spotřebujete. Místo jednoho obrovského sáčku mražených švestek tak budete mít několik menších balíčků.

2. Udělejte z jablek zásobu na celý podzim

Jablka jsou jednou z nejvděčnějších podzimních plodin. Část těch zdravých můžete uložit a postupně konzumovat, další se hodí ke zpracování.

Z jablek připravíte přesnídávku, pyré, povidla, kompot, mošt nebo třeba křížaly. A pokud se vám nechce každý den péct jablečný koláč, připravte si jablečné pyré do sklenic nebo ho zamrazte v menších porcích.

Při skladování vybírejte jen zdravé a nepoškozené plody. Otlučená nebo nahnilá jablka raději rychle zpracujte. Jeden špatný kus může urychlit kažení ostatních.

3. Ze švestek nemusí být jen povidla

Švestková úroda je radost… tedy alespoň do chvíle, než máte třetí přepravku plnou švestek.

Kromě klasických povidel můžete švestky zamrazit, usušit nebo z nich připravit kompot. Skvělé jsou také pečené švestky, švestková omáčka k masu nebo pikantní čatní.

A pokud máte švestek opravdu hodně, rozdělte je. Část zpracujte hned, část zamrazte a část usušte. Nebudete tak muset během jednoho víkendu stát u sporáku a zpracovávat celý strom.

4. Sušte, co se vám už nevejde do mrazáku

Sušení je jeden z nejjednodušších způsobů, jak uchovat přebytky ovoce. Jablka, hrušky i švestky se dají usušit v sušičce, ale poslouží i trouba.

Jablka a hrušky nakrájejte na tenčí plátky. U švestek můžete použít půlky nebo je nechat vcelku podle velikosti. Sušené ovoce pak během zimy využijete do kaší, domácího müsli, pečení nebo jen tak na zobání.

A pokud máte doma sušičku, nemusíte zůstat jen u ovoce. Usušte také bylinky, houby nebo třeba přebytek zeleniny.

5. Dýni nechte na později

Dýně jsou vděčné právě tím, že při správném skladování vydrží dlouho. Zralé plody poznáte mimo jiné podle vybarvení, tvrdé slupky a dřevnatící stopky. Pro skladování je důležité, aby nebyly poškozené.

Hokkaido nebo máslovou dýni tak nemusíte okamžitě proměnit v deset sklenic dýňového pyré. Zdravé a dobře vyzrálé kusy můžete uložit na suché místo a postupně je během podzimu a zimy zpracovávat.

Dýně se hodí na polévky, pyré, omáčky, pečení i jako příloha. A její výhodou je, že z jedné velké dýně často připravíte několik různých jídel.

6. Zavařujte, ale trochu jinak než vaše babička

Zavařování má své místo i dnes. Nemusíte ale mít doma dvacet sklenic kompotu od každého ovoce.

Zkuste z přebytků připravit něco, co budete opravdu používat: domácí džem, čatní, rajčatovou omáčku, zeleninovou směs nebo ovocné pyré.

Velkou výhodou je, že si můžete připravit menší skleničky. Jednu otevřete, spotřebujete a nemusíte pak několik dní přemýšlet, co s načatým obřím kompotem.

7. Rajčata proměňte v základ na zimu

Rajčat bývá v září často tolik, že je není možné sníst ani rozdat.

Zralá rajčata můžete zpracovat do domácí rajčatové omáčky, kterou následně zamrazíte nebo zavaříte. V zimě pak máte během chvíle základ na těstoviny, pizzu, polévku nebo omáčku.

Část rajčat můžete také usušit. Sušená rajčata jsou skvělá do salátů, těstovin, pomazánek i na domácí pečivo.

Domácí rajčatová omáčka jako z Itálie (sugo)

Na přibližně 4–5 sklenic potřebujete:

• 2 kg zralých rajčat
• 2 cibule
• 4 stroužky česneku
• 3 lžíce olivového oleje
• 1 lžičku soli
• 1 lžičku cukru podle kyselosti rajčat
• hrst čerstvé bazalky
• čerstvě mletý pepř

Postup:

1. Rajčata spařte, oloupejte a nakrájejte.
2. V hrnci rozehřejte olivový olej a nechte na něm zesklovatět nadrobno nakrájenou cibuli. Přidejte nasekaný česnek a krátce ho rozvoňte. Přisypte rajčata, osolte, případně přidejte trochu cukru a nechte na mírném plameni bez pokličky pomalu vařit přibližně 45–60 minut. Občas promíchejte.
3. Jakmile se část vody odpaří a sugo získá hustou, omáčkovou konzistenci, přidejte nasekanou bazalku a podle chuti opepřete. Pokud chcete hladké sugo, rozmixujte ho ponorným mixérem.
4. Ještě horké sugo naplňte do čistých, sterilizovaných sklenic, dobře uzavřete a následně zavařte podle doporučeného postupu pro zavařování zeleninových omáček. Po vychladnutí sklenice označte datem a skladujte na chladném a tmavém místě.

8. Z cuket udělejte zásoby, ne další cuketovou buchtu

Cuketa je typický příklad plodiny, která dokáže zahradníka během několika týdnů zásobit na celý rok.

Když už vás nebaví cuketové placky, zkuste ji nastrouhat a zamrazit po porcích. V zimě ji můžete použít do polévky, omáčky, zeleninových směsí nebo při pečení.

Větší cukety se zase hodí na zavaření ve sladkokyselém nálevu nebo do zeleninových směsí.

A jednu radu ocení každý, kdo někdy odjel na víkend a po návratu našel na záhonu cuketu velikosti baseballové pálky: kontrolujte úrodu pravidelně.

9. Nezapomeňte na semínka

Některé plodiny nemusíte uchovat jako potravinu. Můžete si uchovat jejich budoucnost.

U vhodných odrůd můžete získat semínka například z dýní, fazolí, rajčat nebo paprik. Než je ale uložíte, musí být opravdu dobře vysušená. Uchovávejte je v suchu, ideálně v popsaných papírových sáčcích.

Příští rok pak nemusíte začínat úplně od nuly.

10. Když už toho máte opravdu moc, rozdělte se

A nakonec možná nejlepší způsob, jak zpracovat nadbytečnou úrodu: nedělejte to všechno sami.

Máte deset kilo jablek? Nabídněte sousedům. Přebytek cuket potěší kolegy v práci. Švestky můžete rozdělit rodině. A pokud máte opravdu velkou úrodu, zkuste se domluvit s někým, kdo má moštárnu nebo jiné možnosti zpracování.

Protože někdy není cílem uchovat úplně všechno.

Cílem je, aby se co nejméně vyhodilo.

Malý plán, který vám zachrání úrodu

Pokud se na vás v září valí bedny plné ovoce a zeleniny a vůbec nevíte, kde začít, zkuste jednoduché pravidlo:

Nejdřív sníst → potom rozdělit → následně zpracovat → nakonec uskladnit.

To, co je nejzralejší nebo poškozené, zpracujte jako první. Zdravé kusy si nechte na skladování. Část zamrazte, část usušte a zbytek zavařte nebo proměňte v hotové dobroty.

A hlavně – nesnažte se zpracovat všechno v jeden den.

Zářijová zahrada má být přece i radost, ne domácí směna v konzervárně.

Úroda nemusí skončit ve sklenici

Až tedy příště přinesete ze zahrady další košík jablek, švestek nebo rajčat, nemusíte propadat panice. Nemusíte ani okamžitě hledat další recept na cuketovou buchtu.

Stačí se podívat, co vydrží čerstvé, co se hodí zamrazit, co usušit a co stojí za to proměnit v domácí zásobu.

Protože právě v zimě, kdy venku mrzne a zahrada odpočívá, oceníte nejvíc to, co jste si během zářijové hojnosti schovali.