Přivedení na svět nového člověka je jeden z nejúžasnějších zážitků v životě. Pro mnohé z nás zůstane nejúžasnějším na vždy. A to i přes ty mnohá ale, která v celém procesu z jeho přirozenosti jsou. Nebudu psát o orgasmickém porodu, protože nevím, co to je. Ani o tom, jak je nádherné svírat v náručí to maličké stvoření, které vyšlo z vás. To se prostě musí zažít. Bude tu jen pár rad, které můžou pomoci a které bych si dala, kdybych byla svou vlastní matkou. Jsou to rady praktické, ale také řekněme spirituální. Porod byl pro mě největší zážitek života. Nemějte mi tedy za zlé, když se k němu budu vracet.
Existuje jen teď, já a ty
Bolest, která je s porodem spjatá, prostě je. Srovnejte se s ní, co nejdříve. I přes medicínskou intervenci to bez ní nepůjde. Nebuďte z ní rozčilená. Dýchejte a ponořte se do sebe. Myslete na malé. V duchu mu povídejte. Říkejte mu o světě a tom, jak je na něm krásně a o tom, co všechno ho čeká. Také pro něj to není jednoduché, když se najednou dostává do těch úzkých porodních cest. Nesledujte čas, zkuste být jen tady a teď, může to totiž trvat chvíli, ale také pár hodin.
Teplá voda blaho dává
Máte-li možnost, buďte pod teplou sprchou a užívejte si její blahodárný účinek. Zmírní bolest a také vás zaměstná. Budete-li rodit v noci a někdo z nemocničního personálu vám řekne, že si máte lehnout a zkusit spát, když máte kontrakce, pošlete ho k čertu. Zůstanete-li déle vleže a nebudete se hýbat, je reálné, že se k porodním bolestem přidají ještě bolesti zad v kříži. Takže s každou kontrakcí budete cítit závratnou bolest v podbřišku a zároveň na zádech. Z vlastní zkušenosti musím konstatovat, že bolesti zad v kříži nejsou utlumeny epidurální anestezií.
Mějte někoho s sebou
Vezměte s sebou manžela, pokud chce (hlavně ho nenuťte) nebo porodní dulu nebo koholi blízkého. Když se porod protáhne, budete ráda, že vám dá někdo napít, nebo vám přiloží zahřátý polštářek na bolavá místa. Anebo po finále, že Vám vyndá z tašky župan a tašku přenese na poporodní oddělení. Sice se o vás mají starat porodničtí odborníci, ale je možné, že bude zrovna velká porodní vlna a vy budete jedna z mnoha a prostě se nebude stíhat.
Největší bolest? Vyšetření.
Porodní bolest je přirozená součást procesu. Pokud zrovna nebudete rodit šup sem šup tam a půjde to pomalu, pravděpodobně se nevyhnete vyšetření, při kterém lékař nebo porodní asistentka zjišťují, jak moc jste otevřená. Co to znamená? Že do vás vloží ruku mimo dobu kontrakce a to je fakt fest bolest.
Finále – nejnáročnější a nejkrásnější
Tlačit je fuška a bolí. Využijte duševního spojení. Soustřeďte se a říkejte malému stvoření, co ho čeká. Ať se připraví, že už brzy bude trochu oslněn. Protože prostě v děloze moc toho světla není. Upozorněte ho, že se konečně pořádně nadechne. Nezapomeňte ho upozornit na to, že se konečně uvidíte tváří v tvář. Těšte se spolu.
Co se stalo s tělem?
První poznání sebe sama po porodu není nic extra. Do teď plné břicho je najednou jako poloprázdný vak s vodou. Prázdná děloha se zmenšuje pozvolna. K jejímu zavinutí nejlépe přispívá kojení. Nelekněte se, že to bude trochu bolet. Prostě budete při kojení cítit trochu bolesti v podbřišku, ale ve srovnání s tím, co bylo, to bude pohoda. A bude to jen v prvních pár dnech. Po porodu je rozbolavělý celý člověk. Pokud jste při tlačení zatínaly zuby, budou vás bolet i čelisti. První vyčůrání po porodu je znakem, jak to tam dole funguje. Díky tlaku během porodu a vlivem těhotenství může dojít k oslabení pánevního dna. Jak jste na tom, poznáte brzy. Stačí kýchnutí nebo nečekané rozesmátí. Ale nebojte, nic není ztraceno a vše se dá natrénovat! Vsázíte-li raději na cvičební pomůcky, doporučuji, pořiďte si z Velkého košíku trenéra pánevního dna. Pár týdnů poctivého cvičení pár minut každý den a bude to zase OK. Nespěchejte na sebe, ale také na sebe nezapomínejte. Se všemi povinnostmi, které novopečenou maminku čekají, na sebe člověk zapomene raz dva. Tak pozor na to! Hodně štěstí do života, dobrou náladu v každé situaci a držím vám palce všechny čtyři.